Středa 11. 11. 2024 v 17 hKostel sv. Václava
Archeologické výzkumy
1967 – 1969 výzkum kostela pod vedením V. Šikulové
1972 – drobný sondážní výzkum pod vedením L. Wiegandové
1998 – archeologický výzkum pod vedením M. Zezuly
Nástin vývoje a poznatky z archeologických výzkumů
Sakrální stavba s hřbitovem a farou byly situovány u významného komunikačního tahu poblíž vstupu do historického jádra města. Je nesporné, že tato oblast tvořila v rámci Moravské Ostravy významné centrum, v němž se slučovaly nejen sakrální, ale také světské záležitosti jako např. vzdělávání.
Jádrem tohoto prostoru byl kostel zasvěcený sv. Václavu. Prozatím se zdá, že současný kostel sv. Václava byl nejprve vybudován jako jednolodní chrám s pravoúhle zakončeným presbytářem. Důležité pro časové zařazení likvidace první stavební fáze jsou nálezové situace z archeologického výzkumu Vlasty Šikulové. V souvislosti se zánikem starší sakrální stavby nebo krátce po ní byly v jižní lodi až k spodní řádce základového zdiva uloženy požárové vrstvy, z níž byl vyzvednut parvus Václava II. ražený v letech 1300 až 1305. Předpokládá se tedy, že první stavba zanikla důsledkem požáru snad někdy v 1. nebo 2. desetiletí 14. století. Vybudování druhé stavební fáze proběhlo asi ve 2. čtvrtině 14. století. Kostel byl po této rekonstrukci patrně plochostropý, dvojlodní a byl opatřen presbytářem s pětibokým závěrem.
Ještě před samotnou druhou stavební fázi kostela sv. Václava byl vybudován čtyřhranný kubus věže – zvonice. Věž s kostelem byla během této popožárové přestavbě spojena.
Roku 1454 bylo při kostele sv. Václava ostravským měšťanům povoleno zřízení bočního oltáře sv. Cecílie, kterou si zvolili jako patronku a ochránkyni města. Další stavební úpravy proběhly v roce 1539, kdy byla, zřejmě stavitelem Matysem, zaklenuta chrámová loď. Na počátku následujícího století (1603) došlo v západní části k výstavbě kruchty. Jak napovídá nápis na hlavici jednoho sloupu podílel se na jejím zřízení kameník Jan Rinolt. Vystavění obou bočních kaplí pak proběhlo v letech 1689 (kaple sv. Anděla Strážce, znovu vystavěna snad krátce před 1764) a 1695. V roce 1803 byla zbořena úzká sakristie ještě středověkého původu, která přiléhala ke kostelu ze severní strany. Dnes je možné vidět její obnažené základy při pohledu z Kostelní ulice.
ZM
|
|
| Výřez z mapky (1699) zachycuje kostel sv. Václava a radniční věž. |
Kostel sv. Václava zachycený na vedutě Ostravy z roku 1728. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 15. Originál uložen v Archivu města Brna. |
|
|
|
Půdorys kostela sv. Václava zaměřený v roce 1998 s vyznačenými sondami archeologického výzkumu z roku 1998. Určení stavebních fází dle D. Prixe. Převzato od M. Zezuly. |
Základy zdí původní středověké sakristie zbořené r. 1803, foto OM (ZM). |
|
|
|
Ukázka výmalby interiéru kostela sv. Václava. Fortifikovaná stavba v pozadí možná představuje nejstarší vyobrazení hradu na Slezské Ostravě, 16. století, foto OM (ZM). |
Náhrobek Bernarda Lva z roku 1603 v interiéru kostela sv. Václava, foto OM (ZM). |
Odkazy na literaturu
Jan O. Eliáš, Kostel sv. Václava – nejstarší dochovaná stavební památka v Ostravě. Příspěvek ke stavebnímu vývoji kostela, in: Ostrava. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města 7, 1974, s. 87-113.
Dalibor Prix, Architektura moravsko-slezského pomezí v první polovině 14.století, In: (D. Majer ed.) Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského. Ostrava 2011, s. 159-205, především s. 162-163. Katalogové heslo zpracovala L. Augustinková na s. 278-283.
Daniela Rywiková, Nový příspěvek ke stavebním dějinám kostela sv. Václava v Moravské Ostravě, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 20, 2001, s. 449-455.
Michal Zezula, Archeologie a počátky Moravské Ostravy (Archeologické výzkumy v historickém jádru města v letech 1998-2002). In Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 21. Ostrava 2003, s. 7-44.
Akce: Otevřít verzi pro tisk