Beseda s prof. Dr hab. Zdzisławem Gębołyśem (Uniwersytet Kazimierza Wielkiego, Bydgoszcz). Od 17 hodin, vstup volný.Ostravské muzeum, přední trakt
Archeologický výzkum
2004 – výzkum vedený F. Kolářem a J. Střílkovou byl prováděn v souvislosti s rekonstrukcí budovy muzea
Stará radnice
Budova Ostravského muzea je často označována jako „Stará radnice“. Skutečně zde sídlilo vedení města až do roku 1930, kdy se všechny úřady, co zde původně přebývaly přestěhovaly do nově vybudované radnice na Prokešově náměstí. Kam ale až sahá tradice pobytu městské rady a purkmistra v těchto prostorách? Nejstarší zmínka jmenující mimo fojta ve vedení města purkmistra, konšely a radní je uvedena na listině Mikuláše z Rýzmburka z roku 1389 a je pravděpodobné, že se sbor městské samosprávy vytvořil nedlouho po založení města. Samotná radnice však vystupuje na výsluní dějin až v 16. století. V roce 1539 měl zde před purkmistrem a staršími složit peníze Jan Sedlnický z Choltic za zabití Vítka Lochmana. Radnice byla tehdy bez věže, převážně snad postavená jako všechny domy ve městě ze spalitelných materiálů. Budovu radnice s největší pravděpodobností zasáhl požár v roce 1556, rozsah a míru škod však neznáme. Archeologický výzkum, který proběhl v roce 2004 umožnil nahlédnout právě do situací 16. století.
Poznatky z archeologického výzkumu
Již první odkryvy ve středové chodbě Staré radnice přinesly nečekané překvapení. Výkopy obnažily silné zdi probíhající středem dnešní budovy. Tyto stavební prvky nijak nesouvisely se současným konstrukčním řešením muzea a nebyly nijak zachyceny v písemných zmínkách. Je zřejmě na místě předpokládat, že zeď navazuje na původní středověkou parcelní hranici. Z toho lze usuzovat, že v areálu předního traktu dnešního muzea byly ve středověku rozměřeny dvě městiště a tedy, že v těchto místech kdysi existovaly dva šenkovní domy. Archeologické sondy se bohužel nezahloubily až na rostlé podloží, proto nám středověký vývoj prostoru chodby a přilehlých místností uniká. Zachycena však byla rozsáhlá požárová destrukce dřevohliněného objektu. Řádění ohně bylo možné dokumentovat především v areálu případného městiště situovaného hlouběji v parcelním bloku. Vyzdvižené předměty dávají tušit, že likvidace stavby nastala při požáru roku 1556. Právě do této destrukce pak byly založeny objevené zdi a souvisí tedy nejspíše až s obnovou po požáru. Je otázkou zda radnice již tehdy obě městiště spojovala, anebo se rozprostírala jen na jednom z nich.
Staré zdi jsou stále odkryté a je možné je shlédnout pod prosklenou podlahou v budově Ostravského muzea.
ZM
|
|
| Jihovýchodní strana náměstí s budovou Staré radnice, 1880 (fotoarchiv OM) |
Dokumentace spáleništní destrukce (z r. 1556?) dřevo-hliněné stavby a patrně současné dlažby, |
|
|
|
Půdorysný plán odhalených zdí v rámci budovy OM. Vyznačeny jsou jednotlivé zdi a též předěl mezi spáleništní destrukcí (z r. 1556?) dřevo-hliněné stavby, |
Pohled na obnažené zdivo v chodbě OM, dokumentované v rámci archeologického výzkumu, foto OM, J. Střílková |
|
|
| Pražský groš Jana Lucemburského nalezený v chodbě OM, foto OM |
Odkazy na literaturu
Lucie Augustinková, Stará radnice v Moravské Ostravě – nálezová zpráva, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 21, 2003, s. 337-352.
Antonín Grůza, Budova staré moravskoostravské radnice a její historie, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 21, 2003, s. 309-336.
František Kolář – Johana Střílková, Archeologický výzkum v prostorách Staré radnice, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 22, 2005, s. 455-472.
Johana Střílková, Archeologický výzkum v Ostravském muzeu, Zpravodaj Ostravského muzea XI, 2004/2, s.9-13.
Akce: Otevřít verzi pro tisk