Beseda s prof. Dr hab. Zdzisławem Gębołyśem (Uniwersytet Kazimierza Wielkiego, Bydgoszcz). Od 17 hodin, vstup volný.Ostravské muzeum, zadní trakt
Archeologický výzkum
2005 – výzkum vedený T. Krasnokutskou byl prováděný v souvislosti s rekonstrukcí budovy Ostravského muzea.
Původní terén byl snížen podsklepením zadního traktu muzea, takže výzkum mohl v drtivé většině místností zachytit jen nejstarší zahloubené situace.
Podoba prostoru do 1. poloviny 14. století
Zkoumaný prostor nejspíše již od počátku městské existence tvořil zadní část dvou až tří městišť (pokud byl areál dnešní budovy muzea rozdělen na dvě parcely). přičemž se předpokládá, že v přední části byly vystavěny obytné domy a zádní skýtalo obyvatelům usedlosti zázemí, v rámci něhož se mohla nacházet zahrada, odpadní areál, různé kůlny, apod. V nejstarší fázi osídlení stály ve zkoumaném prostoru dvě dřevo-hliněné stavby s trámovým věncem skeletové konstrukce. Jeden ze zahloubených objektů, nacházející se u samotného rohu parcely měl schodovitě upravený vchod. Na kraji schodů se dochovalo několik důlků, patrně pozůstatků po zábradlí. Ve výplni výkopu se dochovala destrukce spadlé stěny se zetlelými dřevy. Z dalších objektů se podařilo zdokumentovat pozůstatky po spáleném dřevěném korytu, které snad mělo z parcely odvádět povrchovou vodu anebo drobnější výkopy oválného půdorysu, které mohly být vyhloubeny za účelem těžení podložního jílu.
Veškeré zahloubené objekty pocházejí z víceméně jednoho časového údobí tj. 13./14. st. a tedy i rámcově ve stejnou dobu zanikají. Nejspíše během 1.pol.14. st. dochází k reorganizaci prostoru na parcele a dřevohliněné stavby jsou vyklizeny a zničeny. V jejich výplních se objevuje odpad právě z tohoto časového horizontu, mladší však už ne. Snad byl prostor zarovnán a využíván jinak. Při absenci povědomí o nadložních vrstvách v rozsáhlém prostoru lze však procesy probíhající ve 14. století interpretovat jen s maximální opatrností.
Z mladších situací se podařilo na parcelní hranici u Pivovarské ulice objevit kruhový věnec studny. Byla vyzděná, s vnitřním průměrem cca 1,2 metru. Obsah studny nebylo možné z technických důvodů vyzdvihnout celý, svrchní zásypový materiál pocházel z 16. století.
ZM
|
|
| Destrukce stěny zahloubené dřevo-hliněné stavby v rohové části parcely, foto NPÚ Ostrava, T. Krasnokutská |
Možná rekonstrukce stěn zahloubené části dřevo-hliněné stavby v rohové části parcely, |
|
|
|
Keramický džbán z odpadní výplně zahloubeného objektu v zadní části parcely, okolo 13./14. st., |
Nádoba s čtyřlaločným ústím vytvarovaným do podoby lidských obličejů - pokrytá zelenou polevou, okolo 13./14. st., kresba ZM |
|
|
|
„Hřeben“ z nártní kosti tura domácího s prozatím nejasným účelem užití, 13./14. st., |
Podešev boty, 13./14. st., foto OM, V. Gřondělová |
Odkazy na literaturu
Tereza Krasnokutská, Ostrava (k.ú. Moravská Ostrava, okr. Ostrava), Přehled výzkumů 47, 2006, s. 269
Zbyněk Moravec, Ostrava a její blízké okolí v době kolem první poloviny 14. století. In: (D. Majer ed.) Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského. Ostrava 2011, s. 107-158.
Akce: Otevřít verzi pro tisk