Beseda s redaktorkou Martynou Radlowskou-Obrusnik. Od 17 hodin, vstup volný.
Ostrava se díky iniciativě Ostravského muzea podruhé připojí k celosvětovému projektu City Nature Challenge, který se koná celém světě od 25. do 28. dubna 2025. Letošní již 10. ročník této celosvětové akce očekává rekordní účast zapojených měst.Podkovovitá bašta
Archeologické výzkumy
2006 – archeologický výzkum na Kostelním náměstí vedený Z. Moravcem byl realizován při budování přístavby domu č.p. 1839.
Stavební vývoj
Bašta, tento fortifikační prvek aktivní obrany, byla s největší pravděpodobností zahrnuta do obranného systému Ostravy až v 1. polovině 15. století, zřejmě na základě iniciativy Jana Čapka ze Sán. Není vyloučeno, že se tento stavební zásah netýkal jen samotného prostoru v okolí bašty, ale že byla stavebně upravena celá partie vstupu do města ze slezské strany. Rekonstrukcí mohla tedy projít jak Kostelní brána, tak k ní přilehlé části fortifikace (na severovýchodní zdi kousek od brány se nacházela bašta druhá patrně pravoúhlá).
V pozdějších obdobích sídlila mezi zdmi bašty fara. V roce 1929 pak byla bašta zbourána a na místě kde stávala vyrostla dodnes stojící budova kláštera redemptoristů.
Základy bašty se podařilo obnažit archeologickým výzkumem v roce 2006 a je možné je shlédnout v rámci objektu sídla Telepace.
ZM
|
Výřez z Anneisova plánu (r. 1779) zobrazuje Moravskou Ostravu s opevněním. Bašta je znázorněna drobným hrbolkem u farního kostela. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 80. |
|
Výřez z veduty Ostravy z roku 1728 zobrazuje baštu v pozadí stojí kostel sv. Václava. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 15. |
|
Průběh hradební zdi s bránami a baštami vyznačen v současné zástavbě. |
|
Destruovaná bašta r. 1929, fotoarchiv OM. |
|
Zachycená zeď bašty při výzkumu z roku 2005, zakreslil ZM. |
Odkazy na literaturu
Miloslav Kroček, Opevnění města Moravské Ostravy, in Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 18. Ostrava 1997, s. 308-322.
Zbyněk Moravec, Archeologický výzkum na Kostelní ulici 2 v Moravské Ostravě, Zpravodaj Ostravského muzea XVI, 2009, s. 58-76.
Marek Kiecoň - Zbyněk Moravec, Městská hradba v Ostravě ve světle archeologických výzkumů, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 25, Ostrava 2011, s. 429-450.
Akce: Otevřít verzi pro tisk