![]() |
Ostravské muzeumhttps://www.ostrmuz.cz/website/mainmenu/muzeum/po-stopach-stare-ostravy/podkovovita-basta/ |
||||||||||
Podkovovitá baštaArcheologické výzkumy2006 – archeologický výzkum na Kostelním náměstí vedený Z. Moravcem byl realizován při budování přístavby domu č.p. 1839.
Stavební vývojBašta, tento fortifikační prvek aktivní obrany, byla s největší pravděpodobností zahrnuta do obranného systému Ostravy až v 1. polovině 15. století, zřejmě na základě iniciativy Jana Čapka ze Sán. Není vyloučeno, že se tento stavební zásah netýkal jen samotného prostoru v okolí bašty, ale že byla stavebně upravena celá partie vstupu do města ze slezské strany. Rekonstrukcí mohla tedy projít jak Kostelní brána, tak k ní přilehlé části fortifikace (na severovýchodní zdi kousek od brány se nacházela bašta druhá patrně pravoúhlá). V pozdějších obdobích sídlila mezi zdmi bašty fara. V roce 1929 pak byla bašta zbourána a na místě kde stávala vyrostla dodnes stojící budova kláštera redemptoristů. Základy bašty se podařilo obnažit archeologickým výzkumem v roce 2006 a je možné je shlédnout v rámci objektu sídla Telepace. ZM
Odkazy na literaturuMiloslav Kroček, Opevnění města Moravské Ostravy, in Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 18. Ostrava 1997, s. 308-322. Zbyněk Moravec, Archeologický výzkum na Kostelní ulici 2 v Moravské Ostravě, Zpravodaj Ostravského muzea XVI, 2009, s. 58-76. Marek Kiecoň - Zbyněk Moravec, Městská hradba v Ostravě ve světle archeologických výzkumů, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 25, Ostrava 2011, s. 429-450. |