Beseda s redaktorkou Martynou Radlowskou-Obrusnik. Od 17 hodin, vstup volný.
Ostrava se díky iniciativě Ostravského muzea podruhé připojí k celosvětovému projektu City Nature Challenge, který se koná celém světě od 25. do 28. dubna 2025. Letošní již 10. ročník této celosvětové akce očekává rekordní účast zapojených měst.Košický zlatý poklad
Košický zlatý poklad tvoří 2 920 zlatých mincí z 15. až 17. století, tři zlaté medaile, renesanční řetěz a měděná schránka. Poklad byl objeven 24. srpna 1935 při přestavbě budovy finančního ředitelství na Štefánikově ulici č. 74 v Košicích (dnes budova na Hlavní ulici č. 68) v historickém jádru města. Místo bylo důležitým centrem i v druhé polovině 17. století, kdy došlo k ukrytí pokladu. Budova v té době sloužila jako sídlo Spišské komory.
Nejmladšími mincemi v nálezu jsou uherské dukáty Leopolda I. z roku 1679, proto dobu jeho ukrytí musíme hledat buď v tomto roce, nebo v nejbližších letech po uvedeném letopočtu.
K ukrytí pokladu došlo pravděpodobně v důsledku Tököliho protihabsburského povstání, které probíhalo v letech 1678 až 1688. Imrich Tököli měl eminentní zájem na obsazení Košic, které byly důležitým centrem finanční správy císařského dvora ve východní části Uherska. Tököliho vojska se pokusila získat Košice již v prvých letech povstání. Neúspěšně. Vhodný okamžik k obsazení města nastal až v roce 1682. V Tököliho rukách zůstaly Košice do 25. října 1685 kdy město dobyl císařský generál Aeneas Caprara. V letech 1679 až 1685 prožívalo město díky Tököliho povstání krušné chvíle a pravděpodobně do tohoto období musíme datovat i ukrytí košického pokladu. Zřejmě se to stalo v letech 1679 až 1682, kdy město bylo ještě v císařských rukou. Majitel pokladu byl pravděpodobně přívrženec císaře.
Košický zlatý poklad byl objeven v budově bývalé Spišské komory, a tak předpokládáme, že jeho majitel byl úzce spjat s touto institucí. Ze zachovaných záznamů víme, že v roce 1662 pracovalo v komoře 11 lidí, v roce 1685 to bylo 18 zaměstnanců. Nejvyššími funkcionáři komory byli v té době její předseda (praefectus) a tři poradci.
Košický zlatý poklad tvoří mince z velké části Evropy, poklad patří mezi unikátní nálezy mincí nejen v rámci Slovenska, ale i Evropy. Celková hmotnost mincí byla 10913g, hmotnost řetězu 590g. Nejpočetnějšími skupinami mincí v košickém pokladu jsou uherské mince (1187 mincí) a ražby z nizozemských provincií (1015 mincí). V pokladu se nachází i 23 zlatých mincí ražených českými panovníky v pražské mincovně. Kromě těchto vládních mincí se v pokladu nachází i dva dukáty Albrechta z Valdštejna a dukát Viléma z Rožmberka. Ze tří zlatých medailí vyniká jezdecká medaile Ferdinanda I. o váze 69,35 g jejímž autorem je renesanční medailér Krištof Fuessel, který působil v 16. století v Kremnici.
Košický poklad je trvale umístěn ve Východoslovenském muzeu v Košicích. Z důvodu rekonstrukce trezorových místností pro poklad byl deponován do SNM v Bratislavě. Po tuto dobu byl několikrát vystaven a naposledy jej můžete spatřit v Ostravském muzeu od 15. 3. do 5. 5. 2013. Po té se přestěhuje zpět do Košic do nově připravených výstavních prostor.
Košický zlatý poklad je výsostným majetkem Slovenské republiky a jeho správcem je Slovenské národné múzeum v Bratislavě.
|
|
|
|
Akce: Otevřít verzi pro tisk