![]() |
Ostravské muzeumhttps://www.ostrmuz.cz/website/mainmenu/stranka-akcien/2013/nezapomneli-jsme-na-ne/ |
Nezapomněli jsme na ně?Stopy židovských rodin v Ostravě10. 8. - 29. 9. 2013Před několika léty uspořádal Radovan Lipus pod tímto názvem procházku po našem městě, aby seznámil občanskou veřejnost se stopami židovské komunity. My bychom Vás chtěli prostřednictvím naší výstavy seznámit alespoň s některými židovskými rodinami, které v předválečné době v městě žily a denní život města svým způsobem obohatily. Úvodem si připomeňme, že moravsko-ostravská Židovská náboženská obec byla založena 17. března 1875 a byla třetí největší obcí v předválečném Československu, hned po Praze a Brně. Jejím prvním předsedou byl zvolen Markus Strassmann, majitel městského pivovaru a nositel titulu císařského rady. V roce 1879 byla na Pitlerově ul. vybudována první židovská synagoga , pak následovaly synagogy ve Vítkovicích, Přívoze, Hrušově , Zábřehu n.O. a v Moravské Ostravě na Žerotínově ul. Mají jedno společné - v roce 1939 byly německými fašisty vydrancovány a vypáleny. Předválečná židovská obec se starala o své členy nejen v oblasti vzdělávací, ale i sociální . Měla vlastní židovskou školu a školku na Kostelní ulici, starobinec a sirotčinec k zabezpečení židovských chudých Na Bělidle, zotavovnu na Ostravici pro židovskou mládež nebo domov učňovské mládeže na Tovární ulici. Věc poslední v životě člověka zabezpečoval židovský hřbitov na Říšské ulici, nyní 28. října. V období těsně před rokem 1939 bylo ze 132.000 obyvatel Ostravy přes 12.000 židů tj. asi 9%. Společenské postavení židů názorně ilustruje skutečnost , že z 5.680 báňských, průmyslových a živnostenských podniků na území města vlastnili židé téměř 68%. Majiteli hotelů a pohostinských provozoven byli židé ve 27.7%, z celkového počtu advokátů bylo 63% židů a soukromých lékařů 49%. Z ostravských židovských rodin vzešli významné osobnosti uznávané nejen doma, ale i ve světě. Byli to nejen politici, profesoři prestižních univerzit, architekti, akademičtí malíři, spisovatelé , novináři a také filmoví a divadelní režiséři, producenti a herci. Druhá světová válka tvrdě zasáhla do života židovské komunity, nejen na Ostravsku. V říjnu 1939 byl z Ostravy vypraven první transport ostravských židů do Niska v počtu 1.129 osob, v září 1942 odešlo čtyřmi transporty do Terezína 3.442 osob. V roce 1943 byla uzavřena židovská nemocnice a pacienti spolu s personálem posláni do Terezína. Po válce se vrátilo jen 202 lidí, zbývajících 93,97% zahynulo. K tomu je nutno připočíst ztráty na lidských životech při deportacích z jiných měst, na útěku a také padlé židovské vojáky z řad ostravských židů na všech frontách 2. světové války. Část výstavy je věnovaná protrétům malíře Davida Friedmanna, ostravského rodáka. |