Beseda s prof. Dr hab. Zdzisławem Gębołyśem (Uniwersytet Kazimierza Wielkiego, Bydgoszcz). Od 17 hodin, vstup volný.Za velkou zdí
16. 12. 2017 – 28. 2. 2018
Výstavní projekt s názvem „Za velkou zdí“ představí mnoho desítek uměleckých památek starověké Číny. Předměty pocházejí z dlouhého období od 3. tisíciletí př. n. l. do 10. století n. l. Svou kvalitou a historickou hodnotou nemají v českých státních sbírkách žádnou paralelu.
Návštěvníci expozice mohou zhlédnout mistrovsky provedené a bohatě zdobené rituální bronzové plastiky a nádoby, autentické řezby v nefritu i památky raně středověké, které tvořily nedílnou součást mystérií a vznešených rituálů ve vrcholném období čínských dějin za vlády dynastie Tchang (618–907 n. l.).
Duchovní svět v odlesku kovu
Život a duchovní svět starověké čínské společnosti byl velmi bohatý a byl prostoupen řadou rituálů. Při ceremoniálech ve svatyních předků a dalších božských bytostí byly užívány předepsané obřadní nádoby, odlévané z kovu.
Nejstarší kovové nádoby prozrazují své keramické předchůdce, ale již velmi brzy se vyvíjejí specifické typy obřadních nádob, jejichž tvary se staly na řadu staletí závaznými. Zásadní změny a inovace se po dlouhou dobu odrážely pouze v dekoru, základní symbolika a funkce zůstávala stejná.
Nádoby byly odlévány z olovnatého bronzu (dobře se odléval, ale špatně se opracovával za studena), mosazi a mědi. Později se bohaté plastické dekory doplňovaly barevnými tausiemi z bílého bronzu, cínu, stříbra a zlata. Již v období Válčících států se výrazněji rozšiřuje doplnění dekoru použitím drahých kamenů, mořských korálů či skla.
|
|
|
Ve znamení měsíce
Ještě významnější roli než kovové předměty měl v kontaktu mezi nebeským a pozemským světem v čínské kultuře ušlechtilý kámen – nefrit. Byla mu připisována magická moc a měl klíčový význam v duchovním světě. Nejvzácnější z četných jeho druhů je průsvitně bílý nefrit, označovaný jako „měsíční substance“, jehož hodnota byla nevyčíslitelná.
Už od mladší doby kamenné, ale zejména ve starověku, se staly nefrity symbolem politické a náboženské moci. Jejich obliba byla taková, že i mnohem později, po celou dobu existence císařské Číny, vznikala řada uměleckých děl vysoké výtvarné a estetické hodnoty.
|
|
Zlato císařů
Pro aristokracii v době císařské dynastie Tchang (618–907 n. l.) bylo užívání předmětů vysoké umělecké a estetické hodnoty běžnou záležitostí. Díky svému bohatství a širokým kontaktům si mohla vládnoucí vrstva dovolit nejkvalitnější výrobky, jaké tehdejší svět znal.
Často se předměty z císařovy domácnosti lišily od předmětů užívaných aristokracií pouze vyšší cenou základních surovin (drahé kovy, perly). Ale právě tady stála nepřekročitelná mez daná sociálním rozvrstvením společnosti. I ve starověké a středověké Číně platilo: „co je císařovo, císaři“. Každý směl používat pouze to, co náleželo jeho stavu od oděvu po poslední drobnost (např. zlaté nádoby užíval pouze císař a jeho rodina). Pokud se kdokoli zachoval v rozporu s touto zvyklostí, následovaly tvrdé tresty.
Čína je centrem vyspělé svébytné kultury, která po tisíce let formovala hospodářský a politický vývoj východní a jihovýchodní Asie. Je jedinou starověkou civilizací, která bez přerušení existuje až do dnešní doby. Řada vynálezů, technických objevů a dovedností postavila velkou říši na Východě v průběhu starověku a středověku nejednou do role vůdčí lidské civilizace vůbec.
PhDr. David Majer, 2017
Akce: Otevřít verzi pro tisk