Beseda s redaktorkou Martynou Radlowskou-Obrusnik. Od 17 hodin, vstup volný.
Ostrava se díky iniciativě Ostravského muzea podruhé připojí k celosvětovému projektu City Nature Challenge, který se koná celém světě od 25. do 28. dubna 2025. Letošní již 10. ročník této celosvětové akce očekává rekordní účast zapojených měst.Cirkusová příšera vs Fialoví ďábli
14. 10. 2020 - prodlouženo do 30. 6. 2021
Cirkusová příšera versus Fialoví ďábli aneb Historie brakové literatury v předválečné Ostravě
Zdeněk Burian nebo Vilém Wünsche a braková tvorba nejtěžšího kalibru? Neuvěřitelné se stává skutečností. I jejich dílo je totiž zastoupeno mezi řadou dalších exponátů na největší přehlídce kolportážní produkce z ostravských nakladatelství předválečné doby. Desítky titulů, knih, vazeb a stovky sešitů. Vše v originální formě, s pestrobarevnými obálkami i křiklavou reklamou.
Co zajímalo čtenáře v meziválečném období? Jaký byl typický konzument braku? Která témata převládala? Proč četníci pronásledovali nakladatele? Kde byly hranice cenzury, a jak se konfiskovalo? A co autoři? Proč se skrývali pod pseudonymy, a kým vlastně byli? Jak fungovali nakladatelé v době, kdy součástí Československa byla ještě Podkarpatská Rus? Sešity z Ostravy totiž mířily nejen tam, ale za konkrétními adresáty téměř do celého světa. Jaké prémie podporovaly prodej? Proč byl tak důležitý sešitový formát?
Stěžejní prostor v Ostravském muzeu zaujme předválečná produkce z nakladatelství Svět z Ostravy Hulvák v majetku manželů Stodolových. O jejich iniciativách se donedávna příliš nevědělo, až v uplynulých měsících přinesla zásadní materiál o historii Světu dvoudílná reportáž z kulturní revue Protimluv pod názvem Literární ďábel z Ostravy.
Hlavní téma výstavy Cirkusová příšera versus Fialoví ďábli obsadí raritní, vzácné a sběrateli vyhledávané hulvácké tituly, jako je například monumentální třídílná protiválečná utopie Gumová pevnost nebo rozsáhlé tisíci stránkové melodramatické thrillery Cirkusová příšera či Maminko, proč nepřicházíš? Román velkého utrpení. K vidění bude ale i mnoho dalších titulů, spojených zejména se jmény novináře Metoděje Havlíčka nebo tajůplného Freda Stolského. Nakladatelství Svět působilo i po válce, dokud jej nepohltila komunistická Narpa v 50. letech. Do té doby s ním spolupracoval například i legendární malíř Zdeněk Burian, a také jeho tvorba z dané doby bude v muzeu k vidění.
Kromě toho se návštěvníci mohou seznámit s další dobovou produkcí z Ostravy, a to z jejich jednotlivých částí, čtvrtí anebo z přilehlých míst. Dominantní zastoupení získá zejména tvorba z Přívozu, kde svého času publikoval král literárního braku Sláva Václav Jelínek nebo záhadný V. Ludikar. Na ilustracích se podílel například ještě neznámý, posléze slavný malíř Vilém Wünsche z nedalekého Šenova. A byl to právě Přívoz, ve kterém snad poprvé světlo světa spatřil fenomén takzvaných „fialových ďáblů“. Už ve 30. letech 20. století se čtenáři na celém Ostravsku, ale i mnohem dále, dovídali o tom, kým skutečně tito zločinci byli a jak se projevovali. Pod titulem Fialoví ďábli ale v říjnu rovněž vychází antologie předválečných hrůzostrašných povídek v ostravském nakladatelství Protimluv. Výstava v Ostravském muzeu, tak bude tématizovat její obsah a ještě detailněji přiblíží zmiňovaný fenomén brakové či kolportážní literatury, v níž se často skrývají netušené skvosty.
Další součástí výstavy bude i příbuzná tvorba autorů spřízněných, navazujících či paralelně tvořících s hulváckým Světem. Zejména se návštěvníci seznámí s tvorbou píšícího dělníka Leopolda Urbance, který pocházel z místních Bartovic a proslavil se pod pseudonymem Leo Urbanes tituly jako Ruská revoluce, Orient, jeho kouzlo a nebezpečí, Tajemství laboratoře, Hrobka hrůzy, Tajemný muž anebo Krutá pomsta cikánčina a podobně. Často je publikoval pod značkou Vesmír. Vystaveno bude i dílo anonymního autora z Radvanic skrývajícího se pod pseudonymem Ruda Jánský, včetně fragmentu pohřešovaného románu.
Kromě toho expozici doplní dobové strašidelné, hrůzostrašné i děsivé historie z Ostravska od renomovaných autorů, od Vojtěcha Martínka (připojíme se tak symbolicky k výročí 60 let od jeho úmrtí), Anny Marie Tilschové, Jana Havlasy a dalších. Návštěvníci nebo čtenáři dostanou možnost vyslechnout si anebo si přečtou dramatické příběhy z nitra ostravsko-karvinských dolů, z páchnoucích periferií, z nehostinného okolí, tak jak je bez současných příkras dříve tlumočili autentičtí svědci a konkrétní autoři.
Součástí výstavy, která potrvá do konce roku, bude i poutavý doprovodný program složený z přednášek a filmových projekcí na téma kolportážní tvorby nebo příbuzných jevů.
Martin Jiroušek, autor výstavy a jejího konceptu.
Akce: Otevřít verzi pro tisk