Nacházíte se na: Muzeum » Po stopách staré Ostravy » Archeologické nálezy » Hrací kostka »


Kalendář událostí

Prosinec 2024
Po Út St Čt So Ne
1
2 3 4

VÁNOČNÍ WORKSHOP / pro veřejnost

Zveme Vás na kreativní vánoční workshop pro celou rodinu s našimi edukátory.
Ve středu 4/12 od 15 do 18 h.
Cena za workshop a výtvarné potřeby: 100 Kč / os.

5 6 7 8
9 10 11

VÁNOČNÍ WORKSHOP / pro veřejnost

Zveme Vás na kreativní vánoční workshop pro celou rodinu s našimi edukátory.
Ve středu 11/12 od 15 do 18 h.
Cena za workshop a výtvarné potřeby: 100 Kč / os.

BESEDA A KONCERT / Stolik polski

Středa 11. 11. 2024 v 17 h
polské písně zazní v podání prof. Rafala Majznera z Univerzity v Bialsko-Bialé
Vstup volný

12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31

Novinky

Otevírací doba Ostravského muzea / Vánoce 2024

Milí návštěvníci, během vánočních svátků bude Ostravské muzeum otevřeno pouze ve dnech: 27.–29. 12. 2024 od 10 do 18 hodin. Těšíme se na Vaši návštěvu.

02.12.2024 zobrazit


Hrací kostka

Předchůdce hracích kostek je možné hledat již ve starověkém Egyptě. Jejich tvar mohl vyjít z tzv. astragalů (záprstní a prstní kůstky ovce/kozy nebo tura domácího). Klasické šestistěnné kostky, tak jak je známe i dnes, se objevují někdy okolo přelomu letopočtu v prostředí Římské říše. Na našem území byla nejstarší prokazatelně hrací kostka nalezena na lokalitě Znojmo Hrad v situacích datovaných do 11.-13. století. Hrací kostky byly nejčastěji vyráběny z kostí zvířat, ale jsou známy i výrobky z hlíny, pískovce, železa nebo dokonce slonoviny.

Podle tvaru je možné hrací kostky dělit na klasické pravoúhlé s rovnými stěnami, hvězdicovité s konkávním prohnutím stěn a případně pak hybridní, kde jsou některé stěny rovné a jiné dovnitř prohnuté.

Hrací kostky byly využívány především k hazardním hrám ať samostatně anebo ve spojitosti s hrací deskou. Obliba hraní byla jistě nemalá. Písemné prameny např. odhalují, že v německém Frankfurtu mohla být jejich spotřeba (v 2. polovině 14. a 1. polovině 15. století) okolo 10 000 kusů kostek ročně. Renesanční humanista Polidoro Virgilio mluví o šesti stech různých způsobech hraní v kostky.

Literatura:
Čechura J.– Vyšohlíd M. Kostěné předměty určené ke hrám. Z nálezů na náměstí Republiky v Praze. Archeologie ve středních Čechách 12, 2008, s. 723-743.

 

Hrací kostka

i.č. 6315, evidenční číslo 35/06-318/11

Kostka představuje typ 7, neboli součet hodnot protilehlých stran dává číslici 7, ten má vycházet z jihoevropského systému. V rámci dochovaných stanov řemeslníků „kostkařů“ (ve Francii) je tento systém „otečkování“ kostky jediný přípustný.

Datování: 14. až 1. polovina 15. století

Lokalizace: Ostrava, Masarykovo náměstí, viz mapy.cz

Způsob získání: archeologický výzkum Masarykova náměstí v roce 2006

Nálezové okolnosti: Předmět byl nalezen v prostoru mezi první a druhou středověkou dlažbou Masarykova náměstí.

Rozměry: 9,6 x 10,5 x 10,6 mm.

Hmotnost: 2,08 g

Literatura: Středověké hrací kostky z Moravské Ostravy

 

Hrací kostka

i.č. 6166

Kostka představuje typ 7, neboli součet hodnot protilehlých stran dává číslici 7, ten má vycházet z jihoevropského systému. V rámci dochovaných stanov řemeslníků „kostkařů“ (ve Francii) je tento systém „otečkování“ kostky jediný přípustný.

Datování: 14. století

Lokalizace: Ostrava, Pivovarská ulice, viz mapy.cz

Způsob získání: archeologický výzkum Pivovarské ulici v roce 2010

Nálezové okolnosti: Předmět byl nalezen v tmavé jílovité vrstvě (s.j. 3217), s výraznou příměsi popela. Uloženina s materiálem ze 14. století byla patrně redeponována ve století 15.

Rozměry: 9,2 x 8,7 x 9 mm.

Hmotnost: 1,25 g

Literatura: Středověké hrací kostky z Moravské Ostravy

 

Výroba hracích kostek

Jako surovina často sloužily kosti velkých kopytníků (především tura nebo koně). Materiál se před použitím nejprve měkčil a to nejčastěji vařením ve vodě, louhu nebo různých rostlinných výtažcích (šťovík). U dlouhých kostí pak došlo k odseknutí epifýz a následnému podélnému rozpůlení a rozčtvrcení diafýzy, tedy středové části kosti. Tyto díly byly pak vypracovány do podoby pravoúhlých tyčinek o rámcově čtvercovém průřezu. Následně dochází k rozměření jednotlivých krychlových kostek a jejich odřezání. Kostku pak čekalo vyhloubení stěn (v případě hvězdicového typu), povrchová úprava a zřejmě úplně nakonec označení jednotlivých stran očky. Výrobce mohl také (u klasického typu kostky) vyznačit na povrchu stěn hodnotu očky ještě před odřezáním kostky z podélné tyčinky. Tento postup nebyl patrně nezvyklý, jak mohou ukazovat nálezy z areálu Sukiennic na hlavním vratislavském náměstí anebo z náměstí Republiky v Praze, kde byly objeveny tyčinky i s navrtanými body dosud neodřezaných kostek.

Literatura:
Čechura J.– Vyšohlíd M. Kostěné předměty určené ke hrám. Z nálezů na náměstí Republiky v Praze. Archeologie ve středních Čechách 12, 2008, s. 723-743.

 

Polotovar z výroby hracích kostek

Kostěná tyčinka s pravoúhlým, rámcově čtvercovým průřezem nese obkružující zářezy v pravidelných rozestupech. Jednotlivé rozměřené díly měly po opracování a odřezání sloužit jako hrací kostky.  

Datování: přelom 14. a 15. století

Lokalizace: Ostrava, Pivovarská ulice, viz mapy.cz

Způsob získání: archeologický výzkum Pivovarské ulici v roce 2010

Nálezové okolnosti: Předmět byl nalezen v popelovité jílovité uloženině (s.j. 3175) s četnými uhlíky a mazanicí. Pravděpodobně odpadní vrstva.

Rozměry: hranolová část = 7 x 7 mm, délka = 61 mm, zahrocená část, šířka = 13 mm.

Hmotnost: 5 g

Literatura: Středověké hrací kostky z Moravské Ostravy

 


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: