Masarykovo náměstí
Archeologické výzkumy
2002 – archeologický výzkum vedený M. Zezulou, výstavba parovodu
2003, 2005 – archeologický výzkum vedený M. Kieconěm, přípojka kolektoru
2006– archeologický výzkum vedený P. Malíkem a Z. Moravcem, celková rekonstrukce náměstí
2009 – archeologický výzkum vedený Z. Moravcem, - dokumentace stěn při propadu hasičského vozu
Souhrnně bylo zkoumáno na cca 420m² plochy, tj. asi 4,3% z celkové plochy náměstí.
Vývoj prostoru náměstí
Písemné zmínky do 16. st.
1362 – město Moravská Ostrava získala privilegiem Karla IV. první výroční 16denní trh, který se měl odbývat v době okolo svátku Nanebevzetí Panny Marie.
1461 – Jiří z Poděbrad udílí městu druhý výroční trh konaný na podzim o sv. Cecílii (22. listopadu).
1523 – třetí výroční trh uděluje městu Ludvík Jagellonský, měl se konat na Tři krále.
1566 – olomoucký biskup Vilém Prusinovský udílí městu na čtvrtek po neděli Laetare čtvrtý výroční trh.
1577 – olomoucký biskup Jan Mezoun zakazuje prodej vařeného i pečeného masa na náměstí.
1584 – měšťané jsou olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským nabádáni, aby mimo jiné opravovali dláždění.
O sobotách se měl v Ostravě konat volný prodej masa, pravidelný trh probíhal ve středy a následující den pak trh volný.
Náměstí očima archeologů
Měšťané svůj centrální veřejný prostor poprvé zpevnili jednoduchou valounovou dlažbou v době okolo přelomu 13.a 14. století. Zdá se, že o ústřední prostranství bylo pečováno, neboť první identifikované bahnité vrstvy, které toto valounové dláždění zanesly s konečnou platností, pocházejí až z 2. poloviny 14. století. Tedy z doby, kdy byl městu udělen první výroční trh. Měšťané se snažili zhoršeným pochozím podmínkám čelit lokálním zpevňováním terénů a tak nakonec došlo k tomu, že na některých místech náměstí bylo až šest úrovní středověkých dlažeb. Celkového předláždění se náměstí dočkalo až v době okolo poloviny 15. století. Není vyloučeno, že se tak událo v souvislosti s udělením druhého výročního trhu Jiříkem z Poděbrad. V centrální části náměstí se v úrovni nad druhým dlážděním vyrýsovaly základy dvou kvadratických dřevěných staveb, patrně kupeckých krámků. V první polovině 16. století bylo náměstí znovu vydlážděno. Tentokrát však byla při zpevňování povrchu použita jiná technologie. Zatímco při středověkém dláždění byly říční valouny roztaženy na zpevňované ploše, případně nahrubo srovnány a udusány, tak tentokrát byl pod samotnou vrstvu kamenů nasypán písek, který měl patrně odvádět povrchovou vodu. Samotné valouny byly vytřízené – použity byly delší podélné kameny – a svisle usazené do písčitého lůžka. Tento druh dláždění došel zřejmě v Ostravě k oblibě, neboť se objevuje i mimo veřejná prostranství, jako např. v místech Staré radnice, anebo v prostoru, kde hospodařila fara.
Toto sofistikovanější zpevnění povrchu pak v podstatné části náměstí překrývá odpadní spáleništní vrstva, pocházející pravděpodobně z velkého požáru Ostravy v r. 1556. Na planýrku nasedala další čtvrtá úroveň dláždění. I ta byla opatřena spodní drenážní vrstvou. Není příliš jasné, kdy byla dlažba položena, v provozu však byla ještě v 2. pol. 18. st.
ZM
Odkazy na literaturu
Michal Zezula, Archeologie a počátky Moravské Ostravy (Archeologické výzkumy v historickém jádru města v letech 1998-2002), In: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 21, 2003, s. 7-44.
Zbyněk Moravec, Tvář středověké Ostravy, Ostravské muzeum, 2007.
Michal Zezula – Zbyněk Moravec – Petr Kočár – Zdeňka Sůvová, Archeologické výzkumy na Masarykově náměstí v Ostravě a jejich výpověď k vývoji, hmotné kultuře a životnímu prostředí města ve středověku a raném novověku, In: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 24, 2009, s. 538-579.Akce: Otevřít verzi pro tisk