Zahloubený suterén domu č. 62
Archeologický výzkum
2010 – výzkum vedený Z. Moravcem při rekonstrukci vodovodu a kanalizace.
Trasa výkopu probíhala v rámci již probíhající kanalizace a proto byly sledovány jen jeho stěny, i zde byla situace rozrušena starým vodovodem, takže bylo možné zachytit pouze situace nad podložím.
Zjištění archeologických výzkumů
Trasa výkopu rekonstruované kanalizace se sice zahlubovala do vyasfaltované části komunikace, ale zasáhla patrně i přední část původního parcelního bloku. Na profilové stěně byly zachyceny stopy po zahloubeném sídlištním objektu, patrně suterénu středověkého domu. Stěna výkopu byla nerovná, nicméně při jejím okraji, byly zachyceny stopy po zetlelé výdřevě sestávající patrně z obložení jílovitého podkladu deskami, případně fošnami, uloženými ve směru napříč dnešní ulicí. Sídlištní objekt byl zasypán jílovitou hlínou s četným organickým odpadem. Keramické nálezy získané vzorkováním výplně odkazují již k přelomu 13. a 14. století, nicméně výdřevou opatřený objekt porušoval jiný výkop, jehož výplň poskytla nálezy o zhruba 100 let mladší.
Archeologický výzkum se dotkl situací na původní parcele na níž stál, dle indikační skici z roku 1833, dům č. 62, zvaný též Hužvovský. Tento dům patřil k usedlostem vyrůstajících na privilegovaných velkoměšťanských parcelách nadaných šenkovním právem, Jeho nejstarším známým vlastníkem byl Andrys Hužva, který vykonával v letech 1609, 1615 a 1616 purkmistrovský úřad. V průběhu času pak dům střídal své majitele. K roku 1820 je uváděn jak jednopatrový. K jeho likvidaci pak došlo v roce 1964 a v současné době se v jeho areálu rozprostírá zpevněná plocha parkoviště.
ZM
Parcela šenkovního domu 6 na ulici Velké vyznačena černým rámečkem, lokalizace zahloubeného sídlištního objektu pak provedena černým kroužkem se zelenou výplní. (na indikační skice má dům č. 62), |
|
Plán profilové stěny zachycující zahloubený sídlištní objekt. Objekt je vyznačen hnědě – zetlelá výdřeva tmavší barvou, výplň světlejší. Šedě pak zabarvena výplň staršího výkopu, který byl vydřeveným objektem porušován. |
Odkazy na literaturu
Antonín Grůza, Novodobé asanace v historickém centru Ostravy, Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě 2008, s. 67-86.
Miloslav Kroček, Osudy a podoba měšťanských domů ve staré Ostravě II (pokračování), Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 23, 2007, s. 545-571.
Akce: Otevřít verzi pro tisk