Středa 11. 11. 2024 v 17 hMěstská hradba
Archeologické výzkumy
1998 – archeologický výzkum na ulici Pivovarské vedený M. Zezulou byl prováděn v souvislostí s výstavbou Divadla loutek, pravděpodobně zde byl zachycen průběh úsek hradební zdi.
2006 – archeologický výzkum na Kostelním náměstí vedený Z. Moravcem byl realizován při budování přístavby domu č.p. 1839.
2007 – archeologický výzkum na Puchmajerově ulici vedený H. F. Teryngerovou byl prováděn v souvislosti s rekonstrukcí vodovodu a kanalizace
2008 – archeologický výzkum na Kostelní-Biskupské ulici vedený M. Kieconěm byl realizován v souvislosti s výstavbou bytového domu „Městské brány“.
Vývoj městského opevnění
Město bylo založeno v době mezi léty 1267 až 1278, pevného kamenného opevnění se mu ovšem dostává až o bezmála 100 let později. V literatuře se tedy objevuje předpoklad, že Ostrava byla nejspíše opevněna dřevo-hliněnou fortifikací (např. palisádou). Archeologické výzkumy ale pro tuto hypotézu nepřinesly žádné doklady. Okrsek městského práva byl pravděpodobně určitým způsobem vymezen (třeba i mělkým příkopem nebo lehkým dřevo-hliněným opevněním). Nicméně pokud bylo město opatřeno jakýmkoliv dřevo-hliněným opevněním nebo lehčím ohrazením, pak v místech, kde následně stála kamenná hradba.
Městská fortifikace, která obkružovala město, začala být zřejmě budována v souvislosti s udělením prvního výročního trhu Karlem IV. v r. 1362 a její výstavba trvala snad do roku 1375. Již v roce 1389 ale biskup Mikuláš uvádí, že Ostrava potřebuje lepší opevnění. Z doby před velkým požárem města v roce 1556 uvádí biskup Stanislav Thurzo v listině z roku 1525, že město potřebuje opravy ve zdech, věžích, parkánech, branách, příkopech a jiných věcech a že hlavní povinností města je hradit obec zdmi a parkány. Městské hradby měly značně utrpět během třicetileté války. Fortifikace potom dále chátrala, takže na začátku 18. století měla být ve velmi špatném stavu. Z přelomu17. a18. století již jsou k dispozici první zobrazení města. Nejstarší z roku 1699 ukazuje Kostelní bránu a přilehlou část hradební zdi s cimbuřím a střílnami. Veduta o pár desítek let mladší (1728) pak zobrazuje celé město. Je zde opět patrná Kostelní brána a následně pás fortifikace směřující k nižší bráně Hrabovské. Veduta naznačuje, že zdevastované hradby mohly být někdy v 1. čtvrtině 18. století zrekonstruovány. Hradby obkružují město i na pozdějším Anneisově plánu z roku 1779. Nejpozději po polovině 18. století byla nicméně kamenná fortifikace postupně destruována. K roku 1763 pochází zmínka o zákazu lámání zdi okolo města. Město se tedy snažilo těžení kamene z hradební zdi zabránit a o fortifikaci se staralo. Nicméně není vyloučeno, že již na konci 18. století začala být hradba postupně likvidována.
Hradební zeď je dnes částečně zachována v bývalé farské zahradě a přiléhá i k domu č.p. 1839 na Kostelním náměstí. Formou prosklené podlahy je pak její základ patrný i v interiéru sídla Telepace na Kostelním náměstí.
Hradební zeď měla být rámcově čtyři metry vysoká, postavená z pískovce na vápennou maltu. Její šíře při základu se pohybovala okolo 2 metrů. Provenience stavebního materiálu je neznámá, nicméně není bez zajímavosti, že v 1. polovině 16. století měli obyvatelé Lhoty povinnost vozit do Ostravy fůry stavebního kamene, a to z Landeku (ze samotného zeměpanského hradu, který byl tehdy v ruinách) a z blíže neznámého lomu u Polské Ostravy. První možnost pro středověk samozřejmě nepřichází v úvahu, ale druhá se může pro 2. polovinu 14. století a století následující jevit jako reálná.
Archeologické výzkumy potvrdily průběh hradební zdi, tak jak ji rekonstruoval M. Kroček. Dále se ukázalo, že i v rámci středověku probíhaly změny v její stavební úpravě. V oblasti Kostelní brány byla hradební zeď patrně přebudována někdy v 1. polovině 15. století – zřejmě za působení Jana Čapka ze Sán. Bylo to způsobeno pravděpodobně v souvislosti se stavbou podkovovité bašty.
ZM
|
Výřez z Anneisova plánu (r. 1779) zobrazuje Moravskou Ostravu s opevněním včetně bran. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 80. Originál uložen v Archivu města Ostravy. |
|
Hradba zachycená na výřezu z veduty Ostravy z roku 1728. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 15. Originál uložen v Archivu města Brna. |
|
Průběh hradební zdi s bránami a baštami vyznačen v současné zástavbě. Vyznačil ZM. |
|
Dochovaná hradební zeď na Kostelním náměstí, |
Odkazy na literaturu
Miloslav Kroček, Opevnění města Moravské Ostravy, in Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 18. Ostrava 1997, s. 308-322.
Marek Kiecoň - Zbyněk Moravec, Městská hradba v Ostravě ve světle archeologických výzkumů, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 25, Ostrava 2011, s. 429-450.Akce: Otevřít verzi pro tisk