Nacházíte se na: Archiv výstav a akcí » 2017 » Ostrava nevídaná na cestě ke své velikosti » Ostrava nejstarší »


Kalendář událostí

Prosinec 2024
Po Út St Čt So Ne
1
2 3 4

VÁNOČNÍ WORKSHOP / pro veřejnost

Zveme Vás na kreativní vánoční workshop pro celou rodinu s našimi edukátory.
Ve středu 4/12 od 15 do 18 h.
Cena za workshop a výtvarné potřeby: 100 Kč / os.

5 6 7 8
9 10 11

VÁNOČNÍ WORKSHOP / pro veřejnost

Zveme Vás na kreativní vánoční workshop pro celou rodinu s našimi edukátory.
Ve středu 11/12 od 15 do 18 h.
Cena za workshop a výtvarné potřeby: 100 Kč / os.

BESEDA A KONCERT / Stolik polski

Středa 11. 11. 2024 v 17 h
polské písně zazní v podání prof. Rafala Majznera z Univerzity v Bialsko-Bialé
Vstup volný

12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31

Novinky

Otevírací doba Ostravského muzea / Vánoce 2024

Milí návštěvníci, během vánočních svátků bude Ostravské muzeum otevřeno pouze ve dnech: 27.–29. 12. 2024 od 10 do 18 hodin. Těšíme se na Vaši návštěvu.

02.12.2024 zobrazit


Ostrava nejstarší

LANDEK

Petřkovická venuše, výzkum 1952-1953. Převzato z: Vokřínek, P., Landek - svědek dávné minulosti. Ostrava 1996.

Návrší Landek bylo lidmi osidlováno v mladší fázi vývoje moravského gravettienu, rámcově mezi 23–21 tisíci lety před současností. V této době byla krajina bezlesá s keřovými porosty borovice, břízy a vrby. Na základě archeologických výzkumů se zdá, že ohniště vytvářela jakýsi nepravidelný kruh, přičemž v centru se nacházela plocha s červeným barvivem. Střed dění na tábořišti představovala jednotlivá ohniště, která, jak se u jednoho z nich prokázalo, mohla být několikrát obnovována. Lovci doby kamenné přikládali do ohně nejen dřevo, ale topili i kostmi a černým uhlím. Unikátní nález tohoto zkoksovatěného kamene se podařil B. Klímovi v roce 1953, a ačkoliv se nejedná o nejstarší záměrné topení uhlím, je toto zjištění v celosvětovém měřítku ojedinělé.

Kamenné nástroje z výzkumu 1952-1953. Převzato z: Vokřínek, P., Landek - svědek dávné minulosti. Ostrava 1996.

Ohniště doprovázely jamky, které mohly sloužit k vaření. Část prostoru vyplňovaly plochy pokryté červeným barvivem (krevel rozetřený na prášek). Přesné určení příčiny přítomnosti prášku na tábořišti je prozatím neznámé, lze snad jen předpokládat, že červené barvivo mělo pro tehdejší lidi velký symbolický význam. Na tábořišti ovšem nebyl zachycen jen prášek či hrudky barviva, ale také několik samostatných předmětů vyhotovených přímo z tvrdého krevele. Mimo oválnou destičku s dvěma zářezy a zlomek opracovaný do tvaru škrabadla, jsou to především torza dvou ženských figurek. Jedna z plastik označovaná jako petřkovická venuše představuje mladou ženu ve střední fázi těhotenství a lze ji považovat za nejvýznamnější prehistorický nález Ostravska. Mimo barviva a předmětů z krevele, byly na tábořišti vyzvednuty i hrudky pálené hlíny a samozřejmě značné množství štípaných nástrojů. Lze předpokládat, že paleolitičtí obyvatelé se mimo dalších činností věnovali na Landeku i zpracovávání kamenné suroviny za účelem vyrábění nástrojů.

Poloha sídliště umožňovala velmi přehledné sledování stádní zvěře. Půdní podmínky ovšem nepřály zachování kosterních pozůstatků zvířat, a proto se do dnešních dnů dochovaly z Landeka ostatky jen několika málo druhů. Přímo je tedy doložen jen lov mamuta, koně a soba.


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: