Nacházíte se na: Archiv výstav a akcí » 2017 » Ostrava nevídaná na cestě ke své velikosti » Ostrava nejstarší »


Kalendář událostí

Březen 2025
Po Út St Čt So Ne
1 2
3 4 5

BESEDA / Stolik polski: Prochaskovi – dynastie tiskařů z Těšína

Beseda s prof. Dr hab. Zdzisławem Gębołyśem (Uniwersytet Kazimierza Wielkiego, Bydgoszcz). Od 17 hodin, vstup volný.

6 7 8 9
10 11

BESEDA S OCHUTNÁVKOU / Pivo na cestě ze středověku do novověku / s Petrem Holubem

Beseda věnovaná pivu s Mgr. Petrem Holubem, vedoucím odboru péče o památkový fond Územního odborného pracoviště v Brně Národního památkového ústavu.

12 13 14 15 16
17 18 19 20

Příroda chráněné krajinné oblasti Poodří / exteriérová výstava fotografií

Exteriérová přehlídka fotografií věnovaná CHKO Poodří, kterou již po několikáté pořádá Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Ostravské muzeum. K účasti na letošním 8. ročníku přijali pozvání fotografové, kteří se na svých toulkách za ostravskými humny zaměřují na přírodní a krajinářské motivy. Poodří má co nabídnout, ať už je to různorodost flóry a fauny nebo interiéry lužních lesů, pohledy na hladiny rybníků, meandry Odry a mnohé další.

21 22 23
24 25 26 27 28

NOC S ANDERSENEM

Jaké je to zůstat v muzeu přes noc? Přihlaste své děti na Noc s Andersenem v Ostravském muzeu a dopřejte jim nevšední zážitek. Děti čeká program plný zábavných aktivit s našimi edukátory a přespávačka v muzeu! Rezervace nutná.

29

UKLIĎME ČESKO / Ukliďmě okolí haldy Emy

Sraz v 10:00 před Ostravským muzeem.
Rukavice a odpadkové pytle budou zajištěny.

30
31

Novinky

Ostrava nejstarší

LANDEK

Petřkovická venuše, výzkum 1952-1953. Převzato z: Vokřínek, P., Landek - svědek dávné minulosti. Ostrava 1996.

Návrší Landek bylo lidmi osidlováno v mladší fázi vývoje moravského gravettienu, rámcově mezi 23–21 tisíci lety před současností. V této době byla krajina bezlesá s keřovými porosty borovice, břízy a vrby. Na základě archeologických výzkumů se zdá, že ohniště vytvářela jakýsi nepravidelný kruh, přičemž v centru se nacházela plocha s červeným barvivem. Střed dění na tábořišti představovala jednotlivá ohniště, která, jak se u jednoho z nich prokázalo, mohla být několikrát obnovována. Lovci doby kamenné přikládali do ohně nejen dřevo, ale topili i kostmi a černým uhlím. Unikátní nález tohoto zkoksovatěného kamene se podařil B. Klímovi v roce 1953, a ačkoliv se nejedná o nejstarší záměrné topení uhlím, je toto zjištění v celosvětovém měřítku ojedinělé.

Kamenné nástroje z výzkumu 1952-1953. Převzato z: Vokřínek, P., Landek - svědek dávné minulosti. Ostrava 1996.

Ohniště doprovázely jamky, které mohly sloužit k vaření. Část prostoru vyplňovaly plochy pokryté červeným barvivem (krevel rozetřený na prášek). Přesné určení příčiny přítomnosti prášku na tábořišti je prozatím neznámé, lze snad jen předpokládat, že červené barvivo mělo pro tehdejší lidi velký symbolický význam. Na tábořišti ovšem nebyl zachycen jen prášek či hrudky barviva, ale také několik samostatných předmětů vyhotovených přímo z tvrdého krevele. Mimo oválnou destičku s dvěma zářezy a zlomek opracovaný do tvaru škrabadla, jsou to především torza dvou ženských figurek. Jedna z plastik označovaná jako petřkovická venuše představuje mladou ženu ve střední fázi těhotenství a lze ji považovat za nejvýznamnější prehistorický nález Ostravska. Mimo barviva a předmětů z krevele, byly na tábořišti vyzvednuty i hrudky pálené hlíny a samozřejmě značné množství štípaných nástrojů. Lze předpokládat, že paleolitičtí obyvatelé se mimo dalších činností věnovali na Landeku i zpracovávání kamenné suroviny za účelem vyrábění nástrojů.

Poloha sídliště umožňovala velmi přehledné sledování stádní zvěře. Půdní podmínky ovšem nepřály zachování kosterních pozůstatků zvířat, a proto se do dnešních dnů dochovaly z Landeka ostatky jen několika málo druhů. Přímo je tedy doložen jen lov mamuta, koně a soba.


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: