Nacházíte se na: Archiv výstav a akcí » 2017 » Ostrava nevídaná na cestě ke své velikosti » Ostrava nejstarší »


Kalendář událostí

Listopad 2024
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9

Mezinárodní den romského jazyka

9. 11. 2024, 14—17 h. V rámci oslavy romského jazyka proběhne křest knihy Ilony Ferkové a autorské čtení, hudební vystoupení a beseda na téma: Oslava romského jazyka a historie. Akce se koná ve spolupráci se spolkem Ostravská nota.

10
11 12 13

BESEDA / Hřiby a suchohřiby

Zveme Vás na druhou podzimní houbařskou besedu s mykology Michalem Gracou a Vítem Balnerem.
Ve středu 13/11 v 17 hodin.
Vstup: 50 Kč / os.

14 15 16 17
18 19

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKY VÝSTAVY / Od koně k vykřičníku / Od znaku k logu

Úterý 19. 11. 2024 od 17 h
Komentovaná prohlídka výstavy Od koně k vykřičníku / Od znaku k logu s autory výstavy Jiřím Brňovjákem a Vítězslavem Vilímkem z Ostravské univerzity.
Vstupné ve výši vstupenky do muzea (70 Kč / plné a 50 Kč / snížené)

20 21 22 23 24
25 26 27

BESEDA / Stolik polski: Humorné a mravní motivy ve vybraných staropolských textech s démonologickou tématikou

Středa 27. 11. 2024 v 17 h
Přednáší: prof. Teresa Banaś-Korniak ze Slezské univerzity v Katovicích
Vstup volný

28

VERNISÁŽ / Lauby – světla a stíny Ostravy

Čtvrtek 28. 11. 2024, v 17 h
Vernisáž výstavy Lauby – světla a stíny Ostravy
Vstup na vernisáž volný

29 30

Novinky

Od listopadu je vyhlídková věž uzavřena.

Vážení návštěvníci, vyhlídková věž bude od úterý 5. 11. 2024 z bezpečnostních důvodů uzavřena po celou zimu. Věž znovu zpřístupníme na jaře 2025. Děkujeme za pochopení.

05.11.2024 zobrazit


Ostrava nejstarší

LANDEK

Petřkovická venuše, výzkum 1952-1953. Převzato z: Vokřínek, P., Landek - svědek dávné minulosti. Ostrava 1996.

Návrší Landek bylo lidmi osidlováno v mladší fázi vývoje moravského gravettienu, rámcově mezi 23–21 tisíci lety před současností. V této době byla krajina bezlesá s keřovými porosty borovice, břízy a vrby. Na základě archeologických výzkumů se zdá, že ohniště vytvářela jakýsi nepravidelný kruh, přičemž v centru se nacházela plocha s červeným barvivem. Střed dění na tábořišti představovala jednotlivá ohniště, která, jak se u jednoho z nich prokázalo, mohla být několikrát obnovována. Lovci doby kamenné přikládali do ohně nejen dřevo, ale topili i kostmi a černým uhlím. Unikátní nález tohoto zkoksovatěného kamene se podařil B. Klímovi v roce 1953, a ačkoliv se nejedná o nejstarší záměrné topení uhlím, je toto zjištění v celosvětovém měřítku ojedinělé.

Kamenné nástroje z výzkumu 1952-1953. Převzato z: Vokřínek, P., Landek - svědek dávné minulosti. Ostrava 1996.

Ohniště doprovázely jamky, které mohly sloužit k vaření. Část prostoru vyplňovaly plochy pokryté červeným barvivem (krevel rozetřený na prášek). Přesné určení příčiny přítomnosti prášku na tábořišti je prozatím neznámé, lze snad jen předpokládat, že červené barvivo mělo pro tehdejší lidi velký symbolický význam. Na tábořišti ovšem nebyl zachycen jen prášek či hrudky barviva, ale také několik samostatných předmětů vyhotovených přímo z tvrdého krevele. Mimo oválnou destičku s dvěma zářezy a zlomek opracovaný do tvaru škrabadla, jsou to především torza dvou ženských figurek. Jedna z plastik označovaná jako petřkovická venuše představuje mladou ženu ve střední fázi těhotenství a lze ji považovat za nejvýznamnější prehistorický nález Ostravska. Mimo barviva a předmětů z krevele, byly na tábořišti vyzvednuty i hrudky pálené hlíny a samozřejmě značné množství štípaných nástrojů. Lze předpokládat, že paleolitičtí obyvatelé se mimo dalších činností věnovali na Landeku i zpracovávání kamenné suroviny za účelem vyrábění nástrojů.

Poloha sídliště umožňovala velmi přehledné sledování stádní zvěře. Půdní podmínky ovšem nepřály zachování kosterních pozůstatků zvířat, a proto se do dnešních dnů dochovaly z Landeka ostatky jen několika málo druhů. Přímo je tedy doložen jen lov mamuta, koně a soba.


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: