Nacházíte se na: Archiv výstav a akcí » 2020 » Paměť ve zlatě »


Kalendář událostí

Leden 2025
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14

MASOPUSTNÍ MASKY / Zahájení výstavy prací žáků AVE ART Ostrava

Zahájení výstavy prací žáků AVE ART Ostrava – v úterý 14. ledna od 17 h. Součástí zahájení bude komentovaná módní přehlídka studentských kostýmů.

15 16 17 18 19
20 21 22 23

BESEDA / Moravská Ostrava – archeologie „malého“ města v prostředí regionální metropole

Beseda s ředitelem Národního památkového ústavu Územního odborného pracoviště v Ostravě Mgr. Michalem Zezulou, Ph.D.
Čtvrtek 23. ledna v 17 hodin

24 25 26
27 28 29 30 31

Novinky

Změna otevírací doby ve středu 22. ledna

Milí návštěvníci, ve středu 22. 1. 2025 bude muzeum otevřeno až od 11:00. Děkujeme za pochopení.

08.01.2025 zobrazit


Paměť ve zlatě

6. 10. - 25. 10.

Prodlouženo do 30. 5. 2021


Ostravské muzeum od 6. října 2020 otevírá pro veřejnost výstavu Paměť ve zlatě. Představí zlaté mince z pozůstalosti Vladislava Iglauera, kterou přijalo muzeum do svých sbírek právě před 50 lety. Dále připomene 500 let od ražby jáchymovského tolaru (podle něj je pojmenovaná měna mnoha států – např. americký dolar, kanadský dolar, australský dolar) a historické tolary i vystaví.

Unikátem pak bude největší mince Evropy, 130 kilová mince s nominální hodnotou 100 milionů Kč. Ta byla vyrobena v roce 2019 při příležitosti 100 výročí samostatné československé měny (1919).

Svůj díl bude mít i Česká mincovna a.s. v Jablonci nad Nisou. Pro ČNB razí všechny platné mince české měny a která pro ČNB vydává celou řadu pamětních zlatých i stříbrných mincí a také různé zajímavé pamětní medaile.

 

Zlatá mince

Unikátní zlatou minci ČNB emitovala u příležitosti loňského výročí 100 let česko-slovenské koruny. Největší zlatá mince v Evropě a druhá největší na světě má průměr 535 mm, šířku hrany 48 mm a hmotnost 130,24 kg. Je zároveň největší frézovanou mincí na světě.

Její polotovar, který se během podzimu 2018 vyráběl odléváním z ryzího zlata (999.9) ve Švýcarsku, měl o něco větší průměr než výsledná podoba a také až dvojnásobnou hmotnost (asi 270 kg). Ze Švýcarska byl poté převezen do vídeňské mincovny, kde probíhalo frézování reliéfu mince podle návrhu akademického sochaře a medailéra Vladimíra Oppla.

Autor na lícní straně zdůraznil zrod československé měny kolkem z roku 1919. Zároveň je zde logem ČNB prezentována současnost. Dominantou rubové strany návrhu je monumentální český lev a motiv nejznámější československé mince 1 Kč z roku 1922. Do konečné podoby se mince zpracovávala v České mincovně v Jablonci nad Nisou.

 

ČNB představuje umělecký dokument „Česká vysokohmotnostní mince“, který přibližuje výrobu druhé největší zlaté mince na světě. Detailní proces výroby tohoto světového unikátu můžete vidět v téměř desetiminutovém dokumentu, který režíroval Tomáš Vrána.

 


 


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: