Nacházíte se na: Archiv výstav a akcí » 2022 » Once Upon a Time No. 2 / Marek Nenutil »


Kalendář událostí

Listopad 2024
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9

Mezinárodní den romského jazyka

9. 11. 2024, 14—17 h. V rámci oslavy romského jazyka proběhne křest knihy Ilony Ferkové a autorské čtení, hudební vystoupení a beseda na téma: Oslava romského jazyka a historie. Akce se koná ve spolupráci se spolkem Ostravská nota.

10
11 12 13

BESEDA / Hřiby a suchohřiby

Zveme Vás na druhou podzimní houbařskou besedu s mykology Michalem Gracou a Vítem Balnerem.
Ve středu 13/11 v 17 hodin.
Vstup: 50 Kč / os.

14 15 16 17
18 19

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKY VÝSTAVY / Od koně k vykřičníku / Od znaku k logu

Úterý 19. 11. 2024 od 17 h
Komentovaná prohlídka výstavy Od koně k vykřičníku / Od znaku k logu s autory výstavy Jiřím Brňovjákem a Vítězslavem Vilímkem z Ostravské univerzity.
Vstupné ve výši vstupenky do muzea (70 Kč / plné a 50 Kč / snížené)

20 21 22 23 24
25 26 27

BESEDA / Stolik polski: Humorné a mravní motivy ve vybraných staropolských textech s démonologickou tématikou

Středa 27. 11. 2024 v 17 h
Přednáší: prof. Teresa Banaś-Korniak ze Slezské univerzity v Katovicích
Vstup volný

28

VERNISÁŽ / Lauby – světla a stíny Ostravy

Čtvrtek 28. 11. 2024, v 17 h
Vernisáž výstavy Lauby – světla a stíny Ostravy
Vstup na vernisáž volný

29 30

Novinky

Od listopadu je vyhlídková věž uzavřena.

Vážení návštěvníci, vyhlídková věž bude od úterý 5. 11. 2024 z bezpečnostních důvodů uzavřena po celou zimu. Věž znovu zpřístupníme na jaře 2025. Děkujeme za pochopení.

05.11.2024 zobrazit


Once Upon a Time No. 2 / Marek Nenutil

2. 2. - 1. 5. 2022

Marek Nenutil – tentokrát jinak aneb Once Upon a Time

Modus operandi a modus vivendi

Ostravský výtvarník Marek Nenutil, známý také pod pseudonymem Openmindz 360°, na své nejnovější výstavě neprezentuje svou práci plátny v kombinaci s objekty, jak tomu bývá u něj zvykem, nýbrž odbočuje ke konceptuální – dvoufázové – site specific instalaci. V první fázi byl cyklus nazvaný Once Upon a Time instalován v prostorách pražské (A) Void Gallery září 2021, konkrétně do kobek zdejší Náplavky. Zbytky a torza takzvaného odpadu – artefakty, pocházející z archeologických vykopávek, prováděných v průběhu roku 2020 na jednom z nejstarších a nejznámějších míst v samém středu Ostravy (v bezprostřední blízkosti Ostravského muzea, které sídlí v budově Staré radnice) se symbolicky přesunuly do centra hlavního města České republiky. Tímto aktem autor "přenáší" část historie ústředního bodu Ostravska do pražského ekvivalentu, který je zároveň i pomyslným středem České republiky. První fáze je v podstatě, zjednodušeně vyjádřeno, "putováním z centra do centra".  

Druhá fáze konceptuálně zaměřeného projektu bude završena v úterý 1.února 2022, kdy se expozice "vrátí" téměř na místo činu, a to do výstavních prostor již zmíněného Ostravského muzea. Dojde tak k časovému prolnutí a analogii rovin minulých a současných, které lze v jedné dimenzi vnímání považovat za návrat ke kořenům, v rovině druhé může klást otázku pro časy příští: A co bude dál?

Genius loci

Na místě archeologického průzkumu, odkud pocházejí použité vykopávky, zahrnující základy hliněných a dřevěných staveb, dámské šperky a další předměty, jakými jsou části keramických pecí s heraldickou a náboženskou symbolikou, stávaly Lauby (podloubí). Zpočátku (od 13. století) tuto – později nechvalně proslulou – lokalitu obýval výkvět středověkého měšťanstva. Později se lokalita metamorfovala v místo s množstvím naléváren, knajp, šenků, putyk, kabaretních scén a domů nevalné pověsti. V novodobém ostravském kontextu by se jedno časové období v existenci Laubů dalo přirovnat k osudu Stodolní ulice, která je již dávno vyčpělá – morálně a duchovně zdevastovaná.

Avšak nebylo vždy tomu tak, o atraktivitě a lukrativnosti místa, svědčí právě i loňské nálezy, které potvrdily domněnky archeologů; mezi vyhledávaná místa k bydlení a životu patřily ulice Dlouhá, Muzejní, Pivovarská a Velká. Právě posledně jmenovaná část Laubů vedla coby hlavní cesta (směrem od náměstí) k jedné z městských bran. Bydlela zde především honorace, včetně radních a purkmistra. Později zde byla zřízena radnice. Stará radnice – první dochované zmínky bývají spojovány s třicátými lety šestnáctého století. V roce 1827 byla zasažena bleskem – a silně se uvažovalo o jejím zbourání. Za finanční podpory měšťanů byla zachráněna. Jako radnice sloužila několikrát (v průběhu staletí) přestavovaná budova až do roku 1930, kdy byla pro tuto funkci nahrazena současnou Novou radnicí. Dnes zde sídlí, jak již bylo uvedeno, Ostravské muzeum.

Po 2. světové válce došlo k postupnému chátrání Laubů. Koncem šedesátých let minulého století došlo k jejich demolici (v té době bylo zbourána také část dnešního Masarykova náměstí, dodnes je na tomto místě proluka). Po totální stavební destrukci vzniklo na zplanýrovaném místě parkoviště, které zde bylo zhruba pět desítek let. Na "základech" prehistorických Laubů by měla vzniknout zbrusu nová čtvrť, s pracovním názvem Nové Lauby, která by měla přinést i renovaci blízkého okolí…

 

O autorovi

Marek Nenutil – Openmindz 360° (narozen v roce 1978 v Čeladné, od jednoho roku žijící v Ostravě): ostravský výtvarník a vizionář. Od malička do slova a do písmene tíhl k výtvarné tvorbě, především ke kresbě a k malbě, v dobách dospívání přišel na chuť graffiti (nezbytná a nesporná součást "druhé vlny" ostravské graffiti scény) a věnoval se obšírněji také street artu se všemi jeho atributy. V mládí vytvářel dioramata. S touto výbavou, průpravou a soustavně pracující na nových věcech, tématech a cyklech, se začal intenzivněji věnovat samostatné tvorbě a výstavní činnosti v tuzemsku, jakož i v zahraničí. Jeho díla jsou ozdobou nejedné oficiální galerie či soukromé sbírky po celém světě. Hlavními vyjadřovacími prostředky jsou malba, práce s objekty a kombinace obojího. Věnuje se také keramice. Dnes patří mezi renomované a galeriemi vyhledávané výtvarníky své generace. S ohledem na rozličná "mementa doby", odrážející se v jeho výstavních cyklech, můžeme očekávat, že zdaleka neřekl své "poslední slovo", čehož budiž důkazem i tato dvoufázová instalace. 

/Miroslav Herbert Procházka/


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: